|
|
Problematika fenolů ve vodách
Tylichová, Petra ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o problematice fenolů ve vodách. Teoretická část shrnuje informace o vlastnostech fenolů, jejich použití, výskytu v životním prostředí a účincích na lidské zdraví. Jsou popsány metody pro stanovení těchto látek ve vodách. Poslední kapitola pojednává o možných způsobech odstranění fenolů z vodního prostředí, kde největší pozornost je zaměřena na metodu adsorpce. Část práce se také věnuje chlorovaným fenolům, které vznikají chlorací fenolových vod a mají za následek senzorické závady vody. Experimentální část je zaměřena na odstraňování fenolu z modelové vody pomocí adsorpce na práškové aktivní uhlí Norit SA SUPER.
|
|
|
Stanovení organických sloučenin v dehtu po spalování a zplyňování biomasy
Hájek, Radek ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Spalování a zplyňování biomasy patří mezi základní technologické postupy pro její energetické využití. Vedlejším produktem těchto procesů je vznik dehtu, který představuje složitou směs látek a působí negativně jak na životní prostředí, tak také v samotných zařízeních zabývajících se zpracováním biomasy. V rámci této diplomové práce byla provedena analýza vzorků dehtu získaných spalováním různých materiálů. Pro analýzu byly použity moderní instrumentální metody reprezentované plynovou chromatografii s plamenově ionizační detekcí (GC-FID) a s hmotnostně spektrometrickou detekcí (GC-TOF-MS). Ve vzorcích dehtu byly stanoveny koncentrace sledovaných analytů ze skupiny těkavých organických látek známých jako BTEX, polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) a vybraných fenolických sloučenin.
|
|
|
Důsledek změny druhového složení lesa na kvalitu opadu a z něj vznikající půdní organické hmoty
Roblíková, Věra ; Jandová, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
Obměna druhového složení lesů následkem klimatické změny způsobí změnu množství a kvality opadu a potenciálně ovlivní obsah a stabilitu uhlíku uloženého v lesních půdách. Znalost biogeochemického cyklu uhlíku umožní navrhnout způsoby managementu lesů vedoucí k ukládání uhlíku v lesních půdách, což je jeden z možných nástrojů mitigace klimatické změny. Cílem této práce je shrnutí informací i) o změně druhového složení lesů mírného pásu Evropy a ČR, ii) o mezidruhových rozdílech v množství a kvalitě opadu a iii) o vlivu kvality opadu na stabilitu uhlíku v půdách. Závěrem navrhuji provedení diplomové práce, jejímž cílem bude observační a experimentální prozkoumání vlivu druhové obměny lesů ČR na zásoby a stabilitu uhlíku v půdě. Působením klimatické změny dojde k posunutí areálů druhů směrem na sever a do vyšších nadmořských výšek. Přestože se druhy významně neliší v produkci nadzemního opadu, liší se v kvalitě nadzemního i podzemního opadu a produkci podzemního opadu. Rychlost dekompozice opadu závisí na kvalitě opadu spojené s druhem stromu. Prostřednictvím působení na faunu ovlivňují druhy stromů množství uhlíku uloženého v minerálním horizontu. Není ale znám vliv kvality opadu na stabilitu uhlíku v minerálním horizontu - jak z hlediska podílů jednotlivých hustotních frakcí půdní organické hmoty, tak z...
|
|
|
Vliv úpravy povrchu borem dopovaných diamantových elektrod na elektrochemickou oxidaci fenolu a jeho derivátů
Hnízdilová, Lucie ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Nesměrák, Karel (oponent)
Předmětem této diplomové práce je studium elektrochemické oxidace para substituovaných derivátů fenolu pomocí cyklické voltametrie (CV) a ,,direct current" voltametrie (DCV) na borem dopované diamantové elektrodě (BDD) a porovnání s jejich vybranými meta substituovanými analogy. Mezi studovanými látkami byly fenol, p-kresol, 4- methoxyfenol, 4-hydroxybenzoová kyselina, 3-(4-hydroxyfenyl)propionová kyselina, 4- nitrofenol, 4-chlorfenol a 4-trifluormethylfenol. Oxidace analytů byla provedena v kyselém (pH 2,0) a v zásaditém prostředí (pH 11,0) na mechanicky leštěném, oxidovaném a hydrogenovaném povrchu. Práce se také věnuje vlivu jednotlivých substituentů, který je charakterizován Hammettovou konstantou, na potenciál oxidace dané sloučeniny. Je patrné, že v kyselém pH jsou analyty oxidovány při vyšších potenciálech než v zásaditém prostředí, kdy jsou ve vodném roztoku disociovány. Odezvy na leštěném a hydrogenovaném povrchu byly podobné. Na oxidovaném povrchu docházelo k posunu redoxních potenciálů ke kladnějším hodnotám a ke snížení signálu. Odezva analytů obsahujících karboxylovou skupinu nebyla na tomto povrchu v zásaditém prostředí patrná. Ze závislosti relativního poklesu proudu na počtu cyklů je zřejmé, že při pH 2,0 docházelo k menší pasivaci elektrodového povrchu. Nejlepšího výsledku...
|
|
|
Biotransformace fenolických látek enzymovými systémy kvasinky Candida tropicalis a bakterie Comamonas testosteroni
Vilímková, Lenka ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Entlicher, Gustav (oponent) ; Mareš, Jaroslav (oponent)
Kvasinka Candida tropicalis a bakterie Comamonas testosteroni se vyznačují schopností využívat fenol jako jediný zdroj uhlíku a energie. V naší laboratoři se zabýváme zejména studiem cytoplasmatických enzymů zodpovědných za první a druhý krok odbourání fenolu: NADPH-dependentní fenolhydroxylasy C. tropicalis i C. testosteroni a katechol 1,2- dioxygenasy C. tropicalis. Cílem naší práce je izolovat a částečně charakterizovat tyto enzymy. Fenolhydroxylasa C. tropicalis byla purifikována použitím následující kombinace metod: chromatografie a rechromatografie cytosolárních proteinů na DEAE Sepharose, frakční precipitace polyethylenglykolem 6000 a gelové permeační chromatografie na Sephacrylu S-300. Extracelulární fenolhydroxylasa C. testosteroni byla získána frakční precipitací kultivačního média polyethylenglykolem 6000 a gelovou permeační chromatografií na 4B Sepharose a Sephacrylu S-300. Katecholdioxygenasa byla z cytosolu C. tropicalis izolována za použití metod: chromatografie a rechromatografie cytosolárních proteinů na DEAE Sepharose, lyofilizace enzymového preparátu a gelové permeační chromatografie na Sephadexu G-100 Enzymová aktivita byla měřena buď pomocí HPLC nebo spektrofotometricky. Čistota enzymů byla sledována elektroforézou SDS-PAGE. Molekulová hmotnost enzymů byla určena pomocí...
|
|
|
Stanovení organických sloučenin v dehtu po spalování a zplyňování biomasy
Hájek, Radek ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Spalování a zplyňování biomasy patří mezi základní technologické postupy pro její energetické využití. Vedlejším produktem těchto procesů je vznik dehtu, který představuje složitou směs látek a působí negativně jak na životní prostředí, tak také v samotných zařízeních zabývajících se zpracováním biomasy. V rámci této diplomové práce byla provedena analýza vzorků dehtu získaných spalováním různých materiálů. Pro analýzu byly použity moderní instrumentální metody reprezentované plynovou chromatografii s plamenově ionizační detekcí (GC-FID) a s hmotnostně spektrometrickou detekcí (GC-TOF-MS). Ve vzorcích dehtu byly stanoveny koncentrace sledovaných analytů ze skupiny těkavých organických látek známých jako BTEX, polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) a vybraných fenolických sloučenin.
|
|
|
Problematika fenolů ve vodách
Tylichová, Petra ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o problematice fenolů ve vodách. Teoretická část shrnuje informace o vlastnostech fenolů, jejich použití, výskytu v životním prostředí a účincích na lidské zdraví. Jsou popsány metody pro stanovení těchto látek ve vodách. Poslední kapitola pojednává o možných způsobech odstranění fenolů z vodního prostředí, kde největší pozornost je zaměřena na metodu adsorpce. Část práce se také věnuje chlorovaným fenolům, které vznikají chlorací fenolových vod a mají za následek senzorické závady vody. Experimentální část je zaměřena na odstraňování fenolu z modelové vody pomocí adsorpce na práškové aktivní uhlí Norit SA SUPER.
|
|
|
Odstraňování fenolových látek z odpadních vod pomocí sorpčních technik
Matějková, Martina ; Soukup, Karel ; Veselý, Václav ; Grabowski, J. ; Šolcová, Olga
Fenoly patří mezi časté polutanty odpadních vod, nezřídka jsou jimi znečištěny i podzemní vody. V malé míře se fenoly ve vodách vyskytují přirozeně. Vznikají biosyntetickými nebo naopak rozkladnými procesy v živých organismech. Velký zdroj znečištění však představují odpadní vody vznikající z ropného, farmaceutického, plastového, desinfekčního a ocelárenského průmyslu. Závažným problémem je pak odstranění fenolů z odpadní vody pocházející z podzemního zplyňování uhlí (proces UCG - Underground Coal Gasification). V této práci bylo použito sorpční techniky k odstranění fenolů z kontaminovaných vod.
Plný tet: SKMBT_C22013102415181 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
Obsah vybraných fenolických látek v kořeninových rostlinách.
BERANOVÁ, Zuzana
Práce se věnuje obsahu vybraných fenolických látek v některých zástupcích čeledi Alliaceae, Lamiaceae a Apiaceae. Fenolické látky se v rostlinách vyskytují v širokém zastoupení a ve vysokých koncentracích. Flavonoidy jsou jednou z menších skupin fenolických látek, ale poměrně významnou. Konzumací potravin obsahujících flavonoidy se předchází výskytu některých onemocnění, jako je ateroskleróza, kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Pro výjimečné biologické účinky byla pozornost věnována pěti flavonoidům: kemferolu, kvercetinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu. Pro stanovení obsahu fenolických látek byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Analyzováni byli tři zástupci čeledi Alliaceae, dva zástupci čeledi Lamiaceae a tři zástupci čeledi Apiaceae. K analýze byly použity jen jedlé části rostlin a porovnávaly se obsahy fenolických látek jednotlivých druhů rostlin pěstovaných na záhoně a ve skleníku. Metodou HPLC se nejdříve zjistilo kvalitativní zastoupení fenolických látek. Výsledkem jsou chromatografické profily, z kterých byly vypočítány obsahy jednotlivých fenolických látek. Poté se metodou HPLC stanovil obsah celkového kemferolu, kvercetinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu. Nejvyšší obsah celkového kemferolu byl stanoven u petržele hladkolisté pěstované na záhoně (588 mg/kg čerstvé hmoty) a ve skleníku (340 mg/kg čerstvé hmoty). Nejvyšší obsah kvercetinu byl zjištěn u cibule červené pěstované ve skleníku (773 mg/kg čerstvé hmoty) a u bazalky zelené velkolisté pěstované na záhoně (535 mg/kg čerstvé hmoty). Nejvyšší obsah celkového apigeninu byl stanoven u petržele hladkolisté pěstované ve skleníku (1790 mg/kg čerstvé hmoty) a u petržele kadeřavé pěstované na záhoně (3690 mg/kg čerstvé hmoty).
|
host ::
RSS.